Rozhledna Štěpánka

Kamenná novogotická rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda (959 m.n.m.) na Příchovickém hřebeni je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Pojmenování připomíná arcivévodu Štěpána, který tu pobýval při dohledu na stavbu Krkonošské silnice. 

Rozhledna se počala stavět již roku 1847, ale stavební činnost záhy ustala a celá stavba byla dokončena až roku 1892. Při dostavbě byla k dolní 6 m části dostavěna štíhlá osmiboká věž z kombinace cihel a pískovce. Výška rozhledny je 24 m a výhled z ní je opravdu krásný. Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí. 

Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Pod věží je obnoven Maltézký kříž a prostranství s kamennými pomníčky. Ty byly vystavěny na počest padlých sudetských Němců z okolních vesniček.

Otevírací doba: duben PO-NE 10:00 - 16:00, květen - červen ÚT-NE 10:00 - 17:00, červenec - srpen PO-NE 10:00 - 18:00, září - říjen ÚT-NE 10:00 - 17:00, listopad - prosinec PO-NE 10:00 - 16:00.

Mimo hlavní sezony je v pondělí vždy zavřeno.

Vstupné je 30,- kč dospělá osoba, 10,- Kč děti od 3 do 15 let

K rozhledně můžete vyjet autem. U chaty Hvězda je placené parkoviště, u Turnovské chaty je parkování zdarma. Nyní je u hlavní silnice zákaz vjezdu, pro hosty chaty Hvězda a Turnovské chaty je vjezd povolen.

Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor, její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Křkonošské silnice, jejímž nejvyšším patronem byl arcivévoda Stephan - Štěpán, který tehdy vystoupil na vrch Buchstein (dnes Hvězda).

Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem, kdy se arcivévoda přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Kníže, který stavbu zahájil zřejmě pro posílení svého vlivu ve Vídni, práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Udržoval ji Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce.

Zajímavé národností poměry této části hor se odrazily i na nedokončené rozhledně. 

Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později byla dostavěná věž otevřena. Výhled z ní je opravdu krásný - kromě západních Krkonoš je odtud velice hezky vidět roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí, stejně jako i údolí Desné a Kamenice a další, podstatně vzdálenější krajina.

O Štěpánce se vypráví pověst, podle níž kníže Rohan stavbu zastavil na varování cikánky - hadačky, která mu předpověděla, že zemře brzy po dokončení věže. Roku 1892 byla rozhledna dokončena a kníže Rohan skutečně zemřel pár měsíců poté ...

Obliba rozhledny Štěpánka je po celou dobu její existence obrovská - s jejím obrázkem bylo vydáno rekordní množství pohlednic, její charakteristická siluleta byla prezentována jako Rigi Jizerských hor, až do Kořenova se odtud jezdívalo na saních i lyžích.

Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěnný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží jsou trosky kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2.světové války.